Cesta autobusem s jedním přestupem byla vcelku pohodlná. Dorazil jsem na pobřeží, kde byla spousta obchodů, služeb a podobně. Zamířil jsem na písečnou pláž, kde byla docela velká spousta lidí. Není se čemu divit, byl krásný slunečný den.
Hned po příchodu blíže mě ale zklamalo, že voda nebyla vhodná ke koupání. Na ceduli stálo, že je infikovaná bakteriemi Escherichia Coli, které jsou většinou průvodním jevem kontaminace splaškovými vodami. Také v blízkosti pláže proplouvaly velké tankery. Naopak se zde nachází jachtový klub, který nabízí možnost zapůjčení. A také se zde lze opalovat, k tomu pláž slouží.
Podíval jsem se na most Lion’s Gate Bridge, natočil zde krátký videovstup a zamířil se najíst do blízkého obchodního centra, kde jsem si nejprve v japonském bistru dal zeleninu s rýží a tofu a poté ovocný shake ve vedlejším stánku. Vypil jsem si ho v zóně k sednutí na střešním parkovišti centra.
Po cestě zpět jsem se ještě namátkově zastavil v knihpupectví Indigo. Hledal jsem spíše něco o Indiánech, ale moji pozornost upoutala červená obálka titulu Courage To Be Disliked od japonských autorů, kterou jsem si rozhodl pořídit.
Ještě jsem se také zastavil ve Whole Foods supermarketu, který na mě z hlediska sortimentu působí nejbohatěji. Je zde mimo jiné samoobslužný bar, hotová jídla za velmi příjemnou cenu (vegetariánské indické jídlo za něco okolo 8 CAD). A také se zde nachází kavárna. Vzal jsem si polévku a něco do zásoby, snědl ji na venkovním posezení patřícím k Whole Foods. A pak jsem se již vydal zpátky.
Leave a Reply