Byl jsem ubytován v Okanagan house. Okanagan je název druhého kampusu UBC, který se nachází asi pět hodin jízdy autem od UBC Vancouver u města Kelowna. Dozvěděl jsem se, že tento kampus má rychlejší přijímací řízení, kde je možné nastoupit ještě do dalšího akademického roku, což znělo nadějně. Rozhodl jsem se tam tedy vydat, abych zjistil, jak na mě místo působí. Objevil jsem aplikaci pro carpooling Poparide a vyrazil do Kelowny s Benem, který řídil nové Švédské EV Polestar, které mě velice zaujalo. Po cestě jsme kombinovali konverzaci s odpočinkem, jednou stavěli na pauzu kvůli nabíjení, která trvala asi půl hodiny. Měl nějaké trable s tlakem v pneumatikách a nabíjení trvalo o něco déle, než jsme čekali. Jinak jsem měl z auta dobrý pocit.
V Kelowně jsem si objednal Uber na kampus, který je ještě několik kilometrů vzdálený od města. Tam jsem se ubytoval na kolejích na dvě noci. Kampus jsem stihl projít během prvního večera, je značně menší než Vancouverský. Také to na mě působilo docela mrtvě, v červnu tam nebylo téměř živé duše a také všechny (zdánlivě celkem asi tři) místa, kde se dá najíst, byly přes víkend zavřené. Rozhodl jsem se ho tedy strávit v Kelowně, kam se dá dojet autobusem. Pozor, narozdíl od autobusů ve Vancouveru vyžaduje mince nebo místní aplikaci, z jehož jsem ani jedno neměl. Na první jízdu mě řidička pustila zdarma. Díky.
Kelowna má nádherné jezero s písečnými plážemi, kde se dá koupat, opalovat, využít půjčoven skůtrů, paddleboardů apod. Je zde skákací hrad. Moc pěkné místo. Taky jsou tam docela zajímavé podniky. Nic moc jiného jsem tam za víkend neobjevil, město je ve stylu amerického venkova, kromě pár oblastí dost závislé na automobilech.
Chtěl jsem vyrazit stopovat na sever, kde byly k dispozici jezera jako Lake Louise a také několik horkých pramenů. Něco ale nehrálo. Vyrazil jsem od univerzity k silnici, chvíli jsem stál na několika místech vhodných pro zastavení, ale vůbec jsem se necítil dobře. A taky mi nikdo nezastavil. Protože jsem měl všechny své věci na zádech a neměl další plán, šel jsem si sednout opodál na letiště, kde jsem odpočívat a také jsem udělal následující krok – vybral jsem své kryptoúspory, které mi nepřinášely velký užitek ani radost. A byly to finance, které jsem v tu chvíli potřeboval na další postup. Zarezervoval jsem si tedy ubytování ještě na jednu noc a Poparide jízdu zpátky do Vancouveru na den další. Vyrazil jsem po cyklostezce na asi 10 km dlouhou trasu zpátky do Kelowny, byla to pěkná cesta, ale už jsem byl opravdu utahaný a bolely mě záda z batohu. Ke konci cesty jsem to nevydržel a udělal zastávku v prvním fastfoodu Tripple Os, kde k mému překvapení nabízeli bezlepkové bulky k burgeru, který jsem si dal s hranolkami. To mi dodalo dost síly na další cestu a dorazil jsem tedy k ubytování, kde měla být sauna a bazén.
Při příchodu na místo mi hned něco nehrálo, recepční působila dost podivným dojmem, chtěla po mě navíc neavizovanou zálohu. Otočil jsem se a po chvíli rozmýšlení se vydal do vedlejšího Hyatt. Cena za noc sice dosahovala několikanásobku, odpovídala však službám a prostředí. Bylo mi umožněno ubytovat se i bez rezervace, večer jsem již ležel ve vířivce u bazénu. Taky jsem měl možnost si vyžehlit košili, natočit zde vlog a skvěle se vyspat.
Cesta byla v plánu až další den na večer, tak jsem odpoledne strávil opět na pláži, vyzkoušel jsem poprvé Lima koloběžku, se kterou jsem se dostal do restaurace se zdravým jídlem. Trochu jsem tušil, že tato jízda nebude tak pohodová, a vskutku. Řídil muž původem z Krymu, zadní sedačky byly taky obsazené. Nejvíce mě ale upoutala obrovská prasklina na čelním skle. Řidič s druhým pasažérem mužského pohlaví měli chuť se velmi hlasitě bavit, na což jsem neměl náladu a tak jsem se to snažil potlačit sluchátky v uších. Ne vždy to ale stačilo a tak jsem si vyslechl velký kýbl negativity.
Leave a Reply